Trauma – co znamená a co to se mnou dělá
Někdy děti zažijí něco, co je hodně vyděsí nebo zraní. Takové zážitky mohou zanechat stopu v jejich srdci i mysli. V tomto článku se dozvíš, co je trauma, jak může ovlivnit pocity a chování dítěte a proč existuje naděje na uzdravení.
Někdy děti zažijí něco opravdu hodně těžkého. Může to být něco, čeho se moc bály, možná jim někdo ublížil, přišly o někoho, koho mají rády, nebo dlouho neměly vedle sebe dospělého, který by je ochránil a pomohl jim.
Trauma není jen ta těžká událost. Trauma je to, co se děje uvnitř nás potom. Je to způsob, jak si naše tělo a naše srdce tu těžkou chvíli zapamatují.
Když se dítě bojí, ale je s ním někdo, komu věří – třeba máma, táta, babička nebo jiný laskavý dospělý – může se cítit v bezpečí. I když je situace těžká, nemusí po sobě zanechat hlubokou ránu.
Když ale dítě na svůj strach zůstane samo nebo neví, jestli mu někdo pomůže, může přestat věřit, že je svět bezpečné místo.
Pak si může říkat:
Musím všechno zvládnout sám.
Na lidi se nedá spolehnout.
Když někomu uvěřím, může mi ublížit.
Proto se někdy dítě cítí dobře jen tehdy, když má všechno pod kontrolou. Nebo si raději nikoho nepustí blízko.
Některé děti si dokonce myslí, že s nimi není něco v pořádku nebo že je nikdo nemůže mít rád. To ale není pravda. Jen jejich srdce bylo hodně zraněné.
Jak se může cítit dítě, které zažilo trauma?
Může se stát, že:
je pro něj těžké kamarádit se s ostatními,
lidem moc nevěří nebo se naopak snaží udělat všechno pro to, aby ho měli rádi,
často se necítí v bezpečí,
nerozumí tomu, proč existují pravidla nebo co od něj ostatní očekávají,
když se lekne nebo bojí, začne křičet, zlobit se nebo uteče,
neumí říct, co potřebuje nebo co ho trápí,
má pocit, že nikam nepatří,
odhání lidi, kteří se s ním chtějí kamarádit,
nerozumí svým pocitům,
někdy neví, kdo vlastně je,
nedokáže si představit, že by ho čekalo něco hezkého,
těžko prožívá radost.
Dobrá zpráva!
Trauma se může postupně hojit.
Pomáhá, když je vedle dítěte někdo laskavý a trpělivý. Někdo, kdo ho přijímá takové, jaké je. Kdo mu naslouchá, chrání ho a dává mu najevo, že na všechno nemusí být samo.
Když dítě znovu zažívá bezpečí, důvěru a lásku, jeho srdce se může pomalu uzdravovat.
